USA

*

Po vyřízení všech nezbytných formalit (pasů, víz, letenek atd.) nasedáme ve 4.30 hod. ráno 16.9.2011 do „našeho“ autobusu a jedeme směr letiště Praha Ruzyň. Na pozvání Moravských spolků v Chicagu nás čeká víkendové hraní v Bohemian Hall v New Yorku a další víkendové hraní v Chicagu u příležitosti Moravského dne. Mezitím ještě zkoušky a jedna merenda v super domově důchodců (spíš to byl hotel Hilton pro starší a pokročilé, ale k tomu se ještě dostaneme). Vše probíhá v klidu, před sedmou jsme na místě, vykládáme zavazadla a nástroje, loučíme se šoférem Jirkou a jdeme rovnou k odbavení. Jde to tak nějak samo, žádný zádrhel, letíme se společností LOT (ohledně ceny byla údajně dle sdělení pořadatele nejpřijatelnější).

V 9.35 hod. vzlétáme směr Varšava, dostáváme kafe a koblihu. Let je naprosto bez problémů. Po hodince a půl vystupujeme z letadla a hledáme gates s nápisem New York. Procházíme skoro celou odbavovací halu a prosklenou stěnou vidíme, jak v dálce parta mechaniků u velkého Boeingu něco řeší. Letadlu chybí jedno kolo, jsou otevřené prostory pro náklad. Je tam venku cca 8 lidí a mají napilno. Po příchodu k našemu „chobotu“ (prostor pro vstup) zjišťujeme, že ono letadlo bez kola je tím naším. Díváme se jeden na druhého, řekl bych, že trošku nechápeme souvislosti. Se značným zpožděním jsme vpuštěni na palubu a s ještě větším zpožděním opouštíme Varšavu. „Nahoře“ dostáváme svačinku (popravdě, nic moc) k tomu vodu nebo džus, pivo, víno nebo koňak už pouze za své. Let opět probíhá v klidu, ale je nepohodlný a neskutečně dlouhý.

Po několika hodinách nezáživného letu přistáváme v NY na JFK, jsme nuceni vystát cca hodinovou frontu k imigračním důstojníkům, předkládáme zvací dopis a jsme v klidu vpuštěni do Spojených států Amerických. My všichni čekáme na zavazadla, na parkovišti nastupujeme do autobusu, který nás odváží do hotelu Fairfield Inn Marriott. Od personálu dostáváme klíče k pokojům a jdeme se ubytovat. Následuje večeře a současně i prohlídka „Bohemky“, kde následující dva dny Moravanka účinkuje. A tím vlastně první, hlavně cestovní den končí…

*

V sobotu ráno se postupně scházíme na snídani, moc jsme si pošmákli (dodnes se nám nepodařilo zjistit, co jsme vlastně jedli) a zdravé jádro kapely – Ivana Slabáková, Břeťa Osička, Danka Magálová, Miki Lukeš, Milan Řihák a Staňa Pavlíček se vydává na soukromou poznávací cestu na Manhattan. Abych nezapomněl, na výlet se vydal i „Dačo“ – Marian Juriga, ale ten to zřejmě pojal hodně na soukromo, koupil si totiž lístek na metro s týdenní platností a velmi rychle se této partičce ztratil. Nutno dodat, že v sobě objevil velký orientační smysl, protože na podvečerní hraní v Bohemce byl zpět. Narovinu, pokud se chcete někdy někdo vydat na Manhattan, snažte se nebýt limitovaní časem… My ostatní jsme si léčili cestovní rány na hotelu a soustředili síly na čtyřhodinový hudební maraton.

Odjíždíme (již všichni) do Bohemian hall a po pozdním obědě chystáme nástroje, pulty, noty, prostě vše potřebné pro vystoupení. Domlouvám se s panem kapelníkem, že první den hrát nebudu (ani nechtějte vědět, jak můj výkon ohodnotil Miki Lukeš – samozřejmě prozradím, ale v následující, třetí den) a budu kapelu dostatečně zásobovat tekutinami, což se nad míru podařilo. Publikum se skvěle baví, popisovat reakce na verbuňky, rychlejší polky nebo na extra americký repertoár by bylo naprosto zbytečné. Setkáváme se s dcerou Pepina Koláře (aspoň tedy tvrdí, že je to dcera), fotíme se snad se všemi přítomnými hosty, zábava se výborně daří. Večer po akci přichází Jirka Suchánek, majitel restaurace Zlatá Praha, jemuž pracovní povinnosti nedovolily být celé odpoledne s námi. Na nedělní večer od něj dostáváme pozvání do jeho restaurace. Nás ještě čeká bohatá večeře a cesta na hotel…


Copyright © 2011 Vášprostor.cz | Grafický návrh: DeZiro Graphic | Spravováno pomocí RS DIONÝSOS | Přístupy: 3 450 728